Nahoře
Laktobacily: Proč jsou důležité pro zdraví střev a imunitu
čec 30, 2025
Publikoval Vojtěch Malina

Člověk se může cítit skvěle, a přesto mu něco uniká: armáda neviditelných pomocníků zvaných laktobacily. Právě ty bakterie, které se přihazují do jogurtů a kefírů, často rozhodují o tom, jestli vstanete ráno s energií, nebo s těžkem v břiše. Nevěřili byste, jakou moc mají mikroorganismy v našich střevech nad naší náladou i zdravím celého těla. Už se vám někdy stalo, že jste snědli něco, co vaše trávení úplně rozhodilo? Věřte, nebyly to jen vaše chuťové buňky, komu se to nelíbilo. Bakterie ve vašem břiše v tu chvíli naběhly do akce.

Co jsou laktobacily a kde je najdete

Laktobacily nejsou žádná vzácná kuriozita. Tyhle bakterie se přirozeně vyskytují v našem těle, hlavně ve střevech, ale taky v ústech a na pleti. Patří mezi probiotika – tedy živé mikroorganismy, které prospívají zdraví, pokud je přijímáme v dostatečném množství. Hraje tu roli rovnováha. Spolu s dalšími „hodnými“ bakteriemi udržují harmonii v zažívacím traktu. Běžně je najdete v kysaných mléčných výrobcích – jogurtech, kefírech, sýrech, kysaném zelí nebo kimchi. Některé druhy potravního doplňku obsahují kmeny jako Lactobacillus acidophilus, rhamnosus, casei nebo reuteri, z nichž každý má trošku jiné vlastnosti.

Možná překvapí, že existuje několik stovek různých kmene laktobacilů, z nichž každý si rozumí s jiným koutem lidského těla. Lactobacillus reuteri třeba žije i v ústech a v žaludku, acidophilus zase v tenkém střevu. Nejde jen o to, jestli bakterie v potravě přežijí žaludeční kyseliny – důležité je, jestli se zvládnou v těle uchytit a začnou tvořit svoje kolonie. Sáhnout můžete po fermentovaných potravinách, ale k dostání jsou i kapsle, sáčky nebo dokonce žvýkačky s laktobacily.

Když pořizujete doplňky stravy, sledujte počet životaschopných bakterií na konci doby použitelnosti – údaj v jednotkách CFU (colony forming units). Důležité je, aby přípravek obsahoval několik různých kmenů a měl deklarovaný obsah desítek miliard těchto mikrobů na denní dávku. Ne každý doplněk je ale stejně účinný; některé obsahují jen „na oko“ pár kolonií, které se cestou zažívacím traktem vypaří. To je důvod, proč má smysl trochu zkoumat, co si vlastně kupujete.

Jak laktobacily ovlivňují naše zdraví

Laktobacily mají daleko širší dopad, než by kdo čekal. Nejvíc o nich sice slyšíme v souvislosti s trávením, ale návaznost sahá do celého těla. Pro začátek dělají štít proti „zlým“ bakteriím: produkují kyselinu mléčnou a další látky, které vytvářejí kyselé prostředí, kde se škodlivé mikroby nechytají. Stačí, aby se narušila jejich rovnováha – třeba po antibioticích, stresu, špatné stravě – a může se strhnout lavina: časté průjmy, nadýmání i únava.

O tom, že laktobacily chrání před zánětlivými onemocněními střev, existuje dost výzkumů. Například studie z katedry mikrobiologie MU Brno už v roce 2022 ukázala, že po užívání laktobacilů v kapslích se u pacientů s podrážděným tračníkem snížila četnost bolestí břicha až o 50 %. Věděli jste, že zdravá mikrobiota jde ruku v ruce i s imunitou? Přes střeva se totiž vstřebává nejen většina živin, ale právě tam sídlí až 70 % imunitních buněk. Laktobacily stimulují produkci protilátek, a když jsou v převaze, brání cizopasníkům ve vstupu do těla.

Důležitou roli sehrávají také u žen v oblasti intimního zdraví. Když se vytratí přirozené množství laktobacilů v pochvě, nahlas se připomene mykóza nebo infekce močových cest. V těchto případech doporučují gynekologové speciální probiotika určená pro ženy – některé se užívají orálně, jiné lokálně ve formě čípků.

Laktobacily pomáhají také s metabolismem a vstřebáváním vápníku, hořčíku a kyseliny listové. Existují důkazy, že mohou zmírnit příznaky intolerance laktózy, protože štěpí mléčný cukr na stravitelnější látky. Některé výzkumy také zkoumají vztah mezi mikrobiomem a psychikou – takzvaná osa střevo-mozek ukazuje, že když je trávení v pohodě, bývá lepší nálada i odolnost vůči stresu.

Kdy má smysl užívat laktobacily a na co si dát pozor

Kdy má smysl užívat laktobacily a na co si dát pozor

Nutkání sáhnout po laktobacilech roste často ve chvílích, kdy tělo trápí průjem, po antibiotikách nebo při cestě do exotických zemí. U dětí pomáhají zkrátit trvání virových průjmů, dospělým zas mohou ulevit při syndromu dráždivého tračníku nebo opakovaných mykózách. V průběhu užívání antibiotik doporučují odborníci laktobacily kombinovat s pauzou dvě až tři hodiny po dávce antibiotik – zabráníte tak tomu, aby prospěšné bakterie antibiotika rovnou zničila.

Při výběru konkrétního doplňku sledujte nejen kmeny, které obsahuje, ale také datum výroby a označení o počtu životaschopných bakterií na konci trvanlivosti. Balení skladujte raději v lednici, pokud to etiketa doporučuje – některé probiotické kmeny mají rády chlad.

Laktobacily jsou považovány za bezpečné i ve vyšších dávkách (běžně se doporučuje 1—20 miliard CFU denně), ale u lidí s oslabenou imunitou nebo vážně nemocných mohou být výjimky. Tip od Kláry: pokud často bojujete s nachlazením, zkuste měsíc laktobacily a sledujte, jestli se vám rychleji hojí rýma nebo afty. Sama si všímá, že když je bere pravidelně v zimě, stíhá školu i práci bez přestávky s kapesníkem u nosu.

Když jde o děti, poraďte se vždy s pediatrem. Ne každý dětský organismus reaguje na doplňky stejně – někdy stačí pravidelná porce bílého jogurtu bez cukru, jindy lékař doporučí konkrétní přípravek.

Probiotická strava a životní styl: jak podpořit mikrobiotu

Můžete si kupovat balení kapslí jedno za druhým, ale ideální je laktobacily vpravit i do jídelníčku. Každý den přidejte aspoň jednu fermentovanou potravinu – neslazený kefír, jogurt, kysané zelí nebo tempeh. Vyhýbejte se umělým sladidlům a barvivům, které „hodným“ bakteriím neprospějí. Naopak vláknina je pro ně hotový bufet: sáhněte po luštěninách, ovesných vločkách nebo syrové zelenině.

Zajímavostí je, že mikrobiom ovlivňuje i to, kolik stresu v životě máte, jak často se hýbete a kolik času trávíte venku. Mikrobiologové doporučují každý den se trochu zapotit, procházka v lese nebo obyčejné sázení květin na balkoně pomáhá pestré skladbě mikrobů na kůži i v těle. Pokud někdo holduje častému střídání dezinfekčních mýdel, ať raději přehodnotí své zvyky – narušuje ochrannou bariéru pokožky a mění prostředí pro laktobacily.

V tabulce níže najdete několik hlavních zdrojů laktobacilů běžně dostupných v Česku, i s průměrným obsahem na porci.

Potravina Průměrný obsah laktobacilů (CFU/porce)
Bílý jogurt (150 g) 1—10 miliard
Kefír (200 ml) 5—20 miliard
Kysané zelí (100 g) 1—5 miliard
Kimchi (100 g) 2—8 miliard
Sýry typu gouda, ementál (30 g) 0,5—1 miliarda

Pokud vyrábíte doma vlastní jogurty, dbejte na čistotu nádob a správnou fermentaci. Domácí kysané zelí láká mikroby z okolí, proto je skladujte v chladnu a uzavřené.

Mýty, fakta a trendy kolem laktobacilů

Mýty, fakta a trendy kolem laktobacilů

Internet je plný informací, které se někdy vzájemně popírají. Někdo tvrdí, že je nejlepší polykat laktobacily v tabletách, jiný sází jen na přírodní zdroje. Ve skutečnosti obě cesty dávají smysl – záleží na tom, kdo jste a co potřebujete.

  • Mýtus: „Laktobacily přežijí bez problému v žaludku.“ Faktem je, že silně kyselé prostředí zabije většinu bakterií. Výrobci proto používají obalové technologie, které chrání bakterie před kyselinou.
  • Mýtus: „Stačí si dát jeden jogurt týdně.“ Ve skutečnosti účinek závisí na pravidelnosti a dávce – optimální je každodenní příjem.
  • Mýtus: „Probiotika jsou všelék.“ I když mají široké účinky, nevyléčí všechno. Navíc účinky nejsou na každého stejně silné.
  • Mýtus: „Zažívám pálení žáhy? Musím okamžitě pořídit laktobacily.“ Ne vždy jde o nedostatek těch správných bakterií. Pálení žáhy může mít milion dalších příčin. Naopak, když dlouhodobě užíváte antibiotika, máte dietu ochuzenou o vlákninu, nebo často trpíte infekcemi, s laktobacily chybu neuděláte.
  • Mýtus: „Laktobacily jsou jen trend.“ Archeologické nálezy fermentovaných potravin ukazují, že lidstvo na tyto bakterie sází už tisíce let.

Moderní trendy jdou směrem ke kombinovaným přípravkům, takzvaným synbiotikům, které kombinují probiotika (např. laktobacily) a prebiotika (vlákninu, kterou bakterie potřebují ke svému růstu). Stále víc se mluví i o tzv. postbiotikách – to jsou látky, které mikrobi tvoří, a které působí posilujícím dojmem na naši imunitu.

Odborníci sledují i nové kmeny, například plantarum, které pomáhají metabolizovat tuky nebo mohou zklidnit ekzémy a alergie. U malých dětí s kolikami se v posledních letech podává laktobacillus reuteri – studie ukázaly, že zkracuje dobu pláče a zlepšuje pohodu dítěte.

Tip závěrem: jestli vás zajímají konkrétní kmeny, mrkněte vždy na etiketu výrobce. Kombinace více kmenů dává širší spektrum účinku. Někdy se vyplatí i střídat různé přípravky podle sezóny – například jiné na jaře a v zimě, kdy tělo čelí různým druhům infekcí.

Vojtěch Malina

Autor :Vojtěch Malina

Jsem odborník na drogerii se speciálním zaměřením na péči o pleť a tělo. Vytvářím obsah o všem od depilace po vlasovou kosmetiku. Mám vášeň pro sdílení tipů a triků, jak zlepšit denní péči o sebe.

Napsat komentář

Nejnovější Příspěvek
11kvě

Publikoval Vojtěch Malina

20čec

Publikoval Vojtěch Malina

12dub

Publikoval Vojtěch Malina

29kvě

Publikoval Vojtěch Malina

7úno

Publikoval Vojtěch Malina

O nás

Kosmetika Bylinka je váš průvodce světem drogerie a kosmetiky. Objevte s námi nejnovější trendy v depilaci, dermokosmetice, manikúře a pedikúře. Zjistěte, jak pečovat o svou pleť s našimi tipy pro pleťovou kosmetiku a péči o pleť. Od tělové po vlasovou kosmetiku, u nás najdete vše pro kompletní péči o vaše tělo. Navštivte náš web a objevte, jak podtrhnout vaši přirozenou krásu.