Říká se, že antibiotika zachraňují životy, ale málokdo už mluví o tom, jakou paseku nadělají v našich střevech. Možná jste už někdy slyšeli, že při jejich užívání je dobré sáhnout po probiotikách. Ale jak na to, aby to mělo skutečný přínos? A není to jen další trik farmaceutických firem? Ani náhodou! Probiotika mají smysl, pokud víte, kdy je správně brát, jak je kombinovat s antibiotiky, a na co si dát pozor.
Lékaři antibiotika předepisují proto, aby zatočili se škodlivými bakteriemi, které v těle způsobují různé infekce. Jenže antibiotika nejsou žádní ostřílení specialisté – kosí mikroorganismy bez rozdílu, takže často ničí i ty prospěšné, co žijí v našich střevech, pomáhají s trávením a chrání nás před nemocemi. V jeden moment ležíte s angínou a už v dalším pobíháte mezi toaletou a ledničkou, protože vaše trávení se totálně převrátí vzhůru nohama. Když jsem bral antibiotika naposledy, ani kočka Líza se nechtěla přiblížit, protože jsem neustále běhal na záchod (a kdo má rád ten zvuk, že?).
Co se děje v těle? Vědci zjistili, že už po několika dávkách antibiotik klesá rozmanitost střevní mikroflóry o víc než polovinu. K tomu se snadno přidá průjem, nevolnost nebo kvasinkové infekce. Pokud sáhnete po probiotikách, můžete tyhle komplikace výrazně zmírnit, nebo jim zabránit úplně. Probiotika pomáhají obnovit narušený mikrobiom a podporují obranyschopnost těla. Evropský úřad pro bezpečnost potravin potvrzuje, že určitá probiotika opravdu snižují riziko průjmu z antibiotik až o 60 %! A to už je něco.
V tabulce níže najdete, jak často se vyskytují vedlejší účinky antibiotik a jak je možné je pomocí probiotik mírnit:
| Vedlejší účinek | Četnost u pacientů trpících bez probiotik | Četnost u pacientů užívajících probiotika |
|---|---|---|
| Průjem | 15 % | 6 % |
| Ztráta chuti k jídlu | 18 % | 7 % |
| Kvasinkové infekce | 11 % | 5 % |
Spousta lidí hodí probiotika a antibiotika do pusy současně. Jenže, to je první chyba! Antibiotika umí zničit i probiotické bakterie, takže se začarovaný kruh pokračuje. Mnohem lepší je probiotika a antibiotika časově oddělit. Nejčastěji se doporučuje dát si probiotikum dvě až tři hodiny po užití antibiotika. Díky tomu má vaše dávka probiotik víc šancí přežít cestu vaším zažíváním. Lidé často zapomínají pokračovat s probiotiky i po vysazení antibiotik, ale je to dost důležitý krok, protože střevní mikroflóra se zotavuje několik týdnů.
A co konkrétně vybrat? Hodně záleží na složení probiotik. Dejte přednost takovým, které obsahují Lactobacillus rhamnosus GG nebo Saccharomyces boulardii. Tyhle kmeny prokazatelně pomáhají snížit riziko průjmu, nevolnosti i kandidóz. Pokud berete antibiotika dlouhodobě nebo opakovaně, nebojte se zvolit silnější probiotika s vyšším počtem živých bakterií (klidně desítky miliard CFU – to jsou jednotky pro „počet živých organismů“). Vždy ale čtěte příbalový leták a nezapomeňte konzultovat s lékařem, jestli pro vás nejsou některé druhy probiotik nevhodné.
Hodit se může tento jednoduchý postup:
Tip ze života: Pokud máte skladování probiotik spojeno s lednicí, určitě tam patří živé kultury v kapslích nebo kapkách. Ale pozor, některá moderní probiotika už přežijí pokojovou teplotu, takže nezabírajte místo vedle salámu zbytečně!
Mnoho lidí má zafixováno, že když všechno zajistí lékárna, nemůžou nic pokazit. Bohužel, i tady se dá narazit. Nejdřív si ověřte složení – ne všechny probiotické přípravky obsahují bakterie, které přežijí cestu trávicím traktem až do střev. Pokud sáhnete po nápojích s živými kulturami, jako je kefír, jogurt či acidofilní mléko, do jisté míry si pomůžete, ale dávka bakterií je tady spíš symbolická.
Kromě toho, léky s obsahem síranu, některé protiplísňové přípravky nebo silně kyselé potraviny můžou probiotika oslabit. Při průjmu vyvolaném antibiotiky si dejte pozor, abyste doplňovali dostatek tekutin a minerálních látek. A pozor na alkohol – nejenže škodí jaterům oslabeným léky, ale dokáže ničit i probiotické bakterie. Probiotika obvykle nenahradí pestrou stravu, takže nejezte týdny jen bílý rohlík v domnění, že prášek udělá všechnu práci za vás.
Stává se také, že si lidé vezmou antibiotikum a ihned na to zapijí probiotikum horkým čajem. Tohle fakt nefunguje. Vysoká teplota zabíjí prospěšné bakterie bleskurychle. Raději sáhněte po vlažné vodě nebo mléčných produktech. Některé zdroje uvádějí, že až 30 % lidí užívá antibiotika a probiotika současně, což účinnost celé procedury dost podkopává.
A ještě jedna kuriozita: Pokud doma skladujete probiotika mimo sáček nebo ampulky, bakteriím hrozí vyschnutí vzduchem a rozkládání světlem. Moje babička jednou omylem dala probiotika do stejné misky jako lízátka – výsledek? Pár hodin na sluníčku a mohla je rovnou vyhodit.
Když se zeptáte odborníka, řekne vám, že ve střevech máme přes 100 biliónů bakterií. To je víc buněk, než kolik má zbytek těla dohromady! Tyhle mikroorganismy ovlivňují všechno – od vaší imunity až po psychiku. Když je zdecimujete antibiotiky, tělo reaguje podrážděně, cítíte únavu, máte horší náladu, někdy se objeví i afty nebo opary. Probiotika pomáhají uklízecím četám ve střevech obnovit rovnováhu, podporují trávení a brání růstu škodlivých bakterií i kvasinek.
Asi jste slyšeli o pojmu „střevní mozek“. Právě proto se dneska řeší i souvislost mezi užíváním probiotik a lepší psychikou – například snížením stresové zátěže nebo menší únavou během nemoci. Některé studie prokázaly, že lidé, kteří užívali probiotika během a po antibiotikách, měli menší pravděpodobnost návratu infekce a rychleji se jim zlepšovala nálada. Zní to jako sci-fi, ale stačí si představit, co všechno zvládnou mikroby, které máte v těle doslova už od narození.
A když chce někdo vědět, jestli probiotika mají smysl i mimo antibiotika, odpověď je jasná – určitě ano. Ale právě v období antibiotik dostávají nejvíc zabrat, a proto bys je měl zařadit hlavně v těchto dnech. Týká se to nejen dospělých, ale i dětí nebo seniorů. Čím pestřejší sortiment živých kultur zvolíte, tím lépe pro vaše zdraví. Častým mýtem je, že účinná jsou pouze probiotika z lékárny. Není to úplně pravda – ale vždy platí, že víc živých kultur (v řádech miliard) má větší šanci ovlivnit vaše zažívání.
Na trhu jsou stovky různých probiotických přípravků a člověku z toho jde hlava kolem. Čeho si tedy všímat? Zaprvé, podívejte se na počet živých bakterií (CFU). Vědecké studie doporučují vybírat výrobky s minimálně jednou miliardou CFU na dávku, ještě lépe ale s deseti miliardami. Kvalitní probiotika by měla obsahovat přesně označené druhy (například Lactobacillus acidophilus LA-5 nebo Bifidobacterium lactis BB-12). Pokud na krabičce najdete jen „probiotika“, raději sáhněte po jiném produktu.
Důležitá je i forma – kapsle mají delší životnost a přesnější dávkování. Kapky jsou fajn pro malé děti, prášky se lepí na zuby a chutnají někdy zvláštně, zkuste je rozmíchat do vlažného mléka. Ideální je vybrat taková probiotika, která obsahují i prebiotika (někdy označováno jako synbiotika) – jsou to látky (většinou vláknina), které probiotickým bakteriím pomáhají přežít a množit se ve střevech.
Kdy sáhnout po lékárně a kdy stačí běžně dostupné přírodní zdroje? Pokud jde o prevenci při běžných typech antibiotik (například na angínu nebo zánět průdušek), postačí často kvalitní probiotika z obchodu. Pokud máte oslabenou imunitu, jste po těžké operaci nebo proděláváte silná širokospektrální antibiotika, určitě je lepší zvolit přípravek s prokázanými kmeny a konzultovat výběr s lékařem.
A kde kupovat? V lékárnách hledejte produkty s jasně deklarovaným obsahem, skladujte je podle návodu a raději vždy sáhněte po originálním balení. Pokud kupujete online, ověřte si recenze a případné studie, které výrobky podpoří. Pečujte nejen o své zdraví, ale i o peněženku – rozhodování na základě ceny se nemusí vždy vyplatit. Chce to zkušenost, sledovat složení a nebát se zeptat. Vím, že Líza by vám určitě doporučila ty s rybím aroma, ale nebojte, to není nutné. ;)
© 2025. Všechna práva vyhrazena.
Napsat komentář